Nemůžete. Jak bylo výše uvedeno, výše srážky ze mzdy je upravena zákonem přesně stanoveným postupem, povinný tedy nemůže sám určovat výši srážky dle své libosti. Nastane-li u povinného taková situace, kdy by se prováděním exekuce povinný bez své viny ocitl přechodně v takovém postavení, že by neprodlený výkon rozhodnutí mohl mít pro něho nebo pro příslušníky jeho rodiny zvláště nepříznivé následky a oprávněný by nebyl odkladem výkonu rozhodnutí vážně poškozen, upravuje zákon další prostředky ochrany povinného.

V nařízení výkonu rozhodnutí (exekučním příkazu) přikáže soud (exekutor) plátci mzdy, aby po tom, kdy mu bude nařízení výkonu či exekuční příkaz doručen, prováděl ze mzdy povinného stanovené srážky a nevyplácel sražené částky povinnému.
Ustanovení § 283 občanského soudního řádu uvádí, že jakmile nabude nařízení výkonu rozhodnutí (exekuční příkaz) právní moci, vyrozumí soud (exekutor) o tom plátce mzdy, který je pak povinen vyplácet oprávněnému částky sražené ze mzdy povinného.
Po doručení exekučního příkazu tedy plátce mzdy provádí srážky, které vyplatí soudnímu exekutorovi, jakmile obdrží vyrozumění o tom, že exekuční příkaz nabyl právní moci.

Způsob provedení exekuce určí soudní exekutor (§ 58 odst. 3 exekučního řádu). Povinný tedy nedisponuje řízením do té míry, že by určil, že plátce mzdy nemá srážky provádět, ať už je důvod jakýkoli. Pakliže povinný hradí splátkový kalendář dohodnutý soudním exekutorem, nepředstavuje taková okolnosti podmínky pro odložení provádění srážek ze mzdy, neurčí-li exekutor jinak.

Datum pořadí pohledávky, respektive exekučního příkazu určuje ust. § 280 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. Pořadí pohledávek se řídí dnem, kdy bylo plátci mzdy doručeno nařízení výkonu rozhodnutí (exekuční příkaz). Bylo-li mu doručeno téhož dne nařízení výkonu rozhodnutí pro několik pohledávek, mají tyto pohledávky stejné pořadí; nestačí-li částka na ně připadající k jejich plnému uspokojení, uspokojí se poměrně.

Výpočet výše srážky mzdy je zcela zásadní pro správné provádění exekuce. Systematika výpočtu srážky ze mzdy je upravena zákonem č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, konkrétně v §§ 276 až 281, a dále nelze pominout nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o nezabavitelných částkách. Srážky se provádějí z čisté mzdy, která se vypočte tak, že se od mzdy odečte záloha na daň z příjmů fyzických osob srážená z příjmů ze závislé činnosti, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění. Z čisté mzdy, která zbývá po odečtení nezabavitelné částky (nařízení č. 595/2006 Sb.) a která se zaokrouhlí směrem dolů na částku dělitelnou třemi a vyjádřenou v celých korunách, lze srazit k vydobytí pohledávky oprávněného jen jednu třetinu. Pro přednostní pohledávky uvedené v odstavci 2 se srážejí dvě třetiny. Přednostní pohledávky se uspokojují nejprve z druhé třetiny a teprve, nestačí-li tato třetina k jejich úhradě, uspokojují se spolu s ostatními pohledávkami z první třetiny.

Tento postup je zcela v souladu se zákonem. Podle § 325 o.s.ř. se exekuční příkaz v případě provedení exekuce prodejem movitých věcí doručí povinnému až při samotném provádění výkonu. Není-li při provádění výkonu povinný přítomen, doručí se mu usnesení spolu s vyrozuměním o tom, že byl proveden soupis a které věci byly sepsány.

Osobní prohlídku povinného výslovně připouští ust. § 325a o.s.ř.

Výše uvedený postup je řádný podle ust. § 325a o.s.ř. V případě že vykonavateli se nedaří povinného ani nikoho jiného zastihnout v místě bydliště/podnikání atd., je oprávněn zjednat si do těchto prostor přístup. Výměna zámků je pak provedena ve Vašem vlastním zájmu, neboť při vniknutí většinou dochází k  poškození původního zámku a nový zámek je instalován okamžitě k zabezpečení prostor, ve kterých byl proveden soupis movitých věcí.

Exekuční příkaz prodejem nemovitostí slouží předně k zajištění majetku povinného, a to pro případ, že by v exekučním řízení nebyl nalezen jiný, svoji hodnotou přiměřenější majetek. V tomto konkrétním případě tedy exekuční příkaz prodejem nemovitostí rozhodně není vydáván s úmyslem nemovitost prodat, ale k zajištění majetku. Povinný má navíc kdykoli během exekučního řízení možnost uhradit vymáhanou pohledávku a odvrátit tak prodej své nemovitosti.

Věřitel musí předně disponovat exekučním titulem, což je zpravidla rozhodnutí soudu (rozsudek, platební rozkaz) nebo notářský či exekutorský zápis s doložkou vykonatelnosti. Následně musí věřitel, resp. oprávněný, podat exekuční návrh splňující náležitosti dle exekučního řádu a k němu přiložit originál nebo ověřenou kopii exekučního titulu s doložkou vykonatelnosti (s výjimkou vykonatelných zápisů).

Náklady exekuce je zpravidla povinen zaplatit dlužník, resp. povinný. Jen v případě, kdy oprávněný svým chováním zavinil zastavení exekuce, nebo se ukázalo, že povinný je zcela nemajetný, bude muset oprávněný zaplatit minimální náklady exekuce (jejich výše je stanovena exekučním tarifem a neodvíjí se od výše vymáhaného plnění).

Nelze paušálně říci, jak dlouho trvá exekuce. Soudní exekutor a další orgány činné v exekučním řízení jsou vázány lhůtami. Přibližně do jednoho měsíce by tak již měl být exekutor pověřen soudem a následně zahájit úkony vedoucí k provedení exekuce. Délka exekuce pak záleží na likviditě majetku dlužníka. V případě složitějších způsobu provedení exekuce (např. prodej nemovitosti) může exekuce trvat několik měsíců či dokonce let.

Na rozdíl od soudního výkonu rozhodnutí způsob provedení exekuce volí exekutor tak, aby byla exekuce provedena rychle, účinně a zároveň vhodně, zejm. s ohledem na poměr výše dluhu a hodnoty majetku dlužníka. Oprávněný rozhodně nemusí navrhovat způsob provedení exekuce, když tímto návrhem exekutor není vázán. Exekutor má navíc větší možnosti zjišťování majetku dlužníka.

O této skutečnosti je třeba exekutora co nejdříve informovat, aby nedošlo k tomu, že by dlužná částka byla vymožena dvakrát (jednou dobrovolnou úhradou dlužníka a podruhé exekutorem). Podle fáze exekučního řízení se buďto uhrazená částka započítá jako vymožené plnění, nebo se pro ni exekuce částečně zastaví.

Poté, co je povinnému doručeno vyrozumění o zahájení exekuce (a kdy má prvně možnost dozvědět se o exekuci) nesmí disponovat se svým majetkem a veškeré úkony, kterými by tento zákaz porušil, jsou neplatné. Neplatnosti tohoto úkonu se může dovolat jak exekutor, tak oprávněný. Poté, co je povinnému doručen exekuční příkaz postihující konkrétní majetek, je dispozice s tímto majetkem neplatná bez nutnosti tuto neplatnost namítat.

Ano, pokud povinný uhradí vymáhanou pohledávku v plné výši do dne konání dražby nemovitosti, dražba nemovitosti neproběhne (vymáhaná částka však musí být na účet soudní exekutorky připsána, příp. složena v hotovosti na pokladně soudní exekutorky, vždy nejpozději před zahájením dražebního jednání).

Ano, neúspěšnému dražiteli je složená dražební jistota, po skončení dražby, v plné výši vrácena zpět na účet.

Zájemce se v uvedený čas dostaví na místo prohlídky nemovitosti, zpřístupnění dražené nemovitosti je povinností povinného, soudní exekutorka není při samotné prohlídce osobně přítomna. Žádná předchozí registrace zájemců o prohlídku nemovitosti neprobíhá.

Vydržitel je o jednotlivých krocích soudní exekutorky písemně vyrozumíván, vydražitel nejprve obdrží  usnesení o příklepu, následně vyrozumění o právní moci usnesení o příklepu a výzvu k úhradě nejvyššího podání, lhůta k úhradě nejvyššího podání tak vydražiteli běží až po právní moci usnesení o příklepu.

Ano, vydražitel může uhradit nejvyšší podání před nabytí právní moci. Vydražitel tím navíc urychlí následující kroky soudní exekutorky, zejm. nařízení rozvrhového jednání.

Po nabytí právní moci usnesení o příklepu a doplacení nejvyššího podání zajistí soudní exekutorka zapsání vydražitele jako vlastníka dražené nemovitosti a výmaz zejm. veškerých exekučních příkazů na prodej nemovitosti a nařízeních o zahájení exekučního řízení (v případě, kdy ale dojde k vydání exekučního příkazu na prodej nemovitosti po vydání usnesení o příklepu, musí výmaz takového exekučního příkazu zajistit ten soudní exekutor, který dotčený exekuční příkaz vydal a na něj je třeba se s takovým podnětem obrátit). Teprve po právní moci rozvrhového unesení, rozvrhové jednání probíhá v horizontu cca. 2 měsíců po doplacení nejvyššího podání  a vydražitel je k němu předvoláván (účast vydražitele však není nutná), zajistí soudní exekutorka výmaz zejm. veškerých (smluvních, soudcovských i exekutorských) zástavních práv.

Jestliže ke dni zrušení čl. LII bodu 2 zákona č. 303/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva, nebyla rozhodnutí vycházející ze zrušeného ustanovení ještě vykonána, je derogační nález důvodem pro podání návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí pro nepřípustnost dle ust. § 268 odst. 1 písm. h) zák. č. 99/1963 Sb. Pokud do okamžiku nabytí účinnosti derogačního nálezu Ústavního soudu byla již zrušenými ustanoveními založená rozhodnutí vykonána, jsou z nich plynoucí práva a povinnosti zachována.

Pokud věřitel (oprávněný) disponuje exekučním titulem, tedy pravomocným a vykonatelným rozhodnutím soudu či správního orgánu, vůči věřiteli, kterýž svou povinnost dobrovolně nesplnil, lze zahájit exekuci podáním exekučního návrhu. Exekuční návrh musí splňovat náležitosti dle § 38 exekučního řádu. V sekci Pro oprávněné jsou uvedeny vzorové exekuční návrhy. Pro další informace týkající se exekučních návrhů lze též kontaktovat exekutorský úřad.

Celková výše vymáhané pohledávky se může v čase navyšovat o příslušenství pohledávky, kterým jsou například úroky z prodlení, smluvní úroky či smluvní pokuta. Exekuční příkazy obsahují vyčíslenou vymáhanou pohledávku ke dni jejich vydání. Pro přesné vyčíslení ke konkrétnímu datu může povinný kontaktovat soudního exekutora písemně i telefonicky. Výzva k dobrovolné úhradě obsahuje sdělení o vymáhané částce se sníženými náklady exekuce, pokud je úhrada uhrazena ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 330/2001 Sb.

Pokud v exekučním řízení povinný uhradí částku převyšující celkovou vymáhanou pohledávku s příslušenstvím a náklady exekuce, vzniklý přeplatek se mu následně vrací. Povinný  je následně dotázán na číslo účtu, na které má být vzniklý přeplatek zaslán. Každé exekuční řízení obsahuje exekuční spis, jehož součástí je i finanční stav. Účastník exekučního řízení má právo nahlížet do exekučního spisu dle § 94 exekučního řádu.

Dle § 44 odst. 1 exekučního řádu se vyrozumění o zahájení exekuce zasílá povinnému s prvním vydaným exekučním příkazem. Exekuční příkaz postihující účet povinného je poté často doručen skrze datovou schránku  bance dříve  než  povinnému, jemuž jsou dokumenty zasílány poštou. Banka účet následně zablokuje po obdržení exekučního příkazu. Peníze z účtu na účet soudního exekutora však zašle banka až po splnění podmínek dle § 52 odst. 3 exekučního řádu. Některé banky v mezidobí však mohou deponovat finanční prostředky povinného na svém vymáhacím účtu dle smluvních podmínek dané banky.

Centrální evidence exekucí je veřejný seznam, do kterého soudní exekutoři zapisují údaje uvedené ve vyrozumění o zahájení exekuce po zapsání doložky provedení exekuce do rejstříku zahájených exekucí. Na webu https://www.ceecr.cz/ lze za poplatek do daného seznamu nahlížet. Informaci o zahájených exekucích se též dozví povinný na okresním soudě dle místa jeho trvalého pobytu § 45 odst. 2 exekučního řádu.

Zda je proti některé osobě zahájeno exekuční řízení lze zjistit za poplatek na webu https://www.ceecr.cz/. V centrální evidenci exekucí jsou zapsána exekuční řízení po zapsání doložky provedení exekuce do rejstříku zahájených exekucí po splnění zákonných podmínek. Tyto podmínky nastávají po uběhnutí zákonných lhůt, tedy i několika měsíců, od podání exekučního návrhu.